Dopis Báře

Ahoj Baru,

Je neděle a já usedám k počítači, abych pro tebe, ale vlastně i pro sebe, zrekapitulovala uplynulé dny. Dělám to vždycky tak, že procházím galerii fotek v mobilu a připomínám si všechny zážitky. Taky si dost často říkám, kolik toho za týden nacvakám! Kde jsou ty doby, kdy jsme vozili na dovolenou film do foťáku s 32 snímky a pak po návratu týden čekali, jestli se povedou :-). To jsem trochu odbočila, ale prostě fotky, rovná se vzpomínky. Ať už na prázdniny nebo prostě jen na posledních pár dnů.

S postupným uvolňováním všech opatření, jsou ty dny hned pestřejší. Odbyla jsem si třeba už premiéru v bazénu. Těšila jsem se do Podolí na ranní plavání. Bylo zrovna hezky, takže super start dne. Akorát tam byly tréninky a veřejnost nechali plavat bez drah, což nesnáším. Plavání se pak mění ve slalom a měla jsem co dělat, abych se vyhnula čelní srážce. Ale bylo to fajn, vodu mám ráda.

Víkendy se snažíme taky vyplňovat aktivně. Nemůžu pořád ještě běhat kvůli zánětu v patě, mám za sebou dokonce tři rázové vlny. Tak jsem přesedlala na kolo a docela mě to baví. Člověk toho stihne objet víc a má příležitost poznat spoustu nových míst. Nebo se vrátit na ta oblíbená. My jsme takhle byli po dlouhé době na hradě Švihov. Tak jsem si zas říkala, jak je to to tam hezké. Doporučuju někdy v létě navštívit.

Taky je fajn, že se teď můžeme častěji vídat, když jsi v Praze. Jsem ráda, že jsme měly možnost zajít společně na dlouho plánovanou jógu. Dala jsem si ještě pak repete, lekce na které jsem taky ještě v Namastery nebyla – Barre Body. Já mám tyhle pomalé a vědomé pohyby ráda, člověk si v tu chvíli neuvědomuje, že pořádně maká, ale druhý den mu to připomenou bolavé svaly.

No a taky jsme stihly večeři i s našimi kluky, tedy manžely :-). My jsme tento týden oslavili první výročí svatby, šílené to letí. Jelikož jsme chtěli dodržet tradici a opět být v ten den na lodi, zvolili jsme pro tuto příležitost botel Matyldu. Je to kousek od Mánesa. Byli jsme tam poprvé a moc se nám tam líbilo. Jak atmosféra, tak jídlo a výhledy byly super.

A aby toho slavení nebylo málo, tak musím zavzpomínat i na naši společnou, blogovou, narozeninovou oslavu. Naštěstí nepršelo, tak jsme si hezky popovídaly i s naší followerkou Danou. A uběhly symbolických sedm kilometrů, za každý náš společný rok jeden. A zase jsme trochu oživily výzvu #behampro, kterou tímto opět všem čtenářům připomínám. Mrkněte na Instagram a přidejte se k nám.

No a jako třešničku na dortu bych tady měla informaci o tom, že jsem se rozhodla oprášit němčinu. Zatím mám za sebou dvě online lekce a tahám to doslova z paty (z té, ve které nemám zánět). Občas si tedy na něco vzpomenu, ale jde to ztuha. Je to hrozný, když se ten jazyk léta nepoužívá, jak člověk zapomene. A to jsem se německy učila od školky po maturitu. Teď opět začínám s úplnými základy. Tak mi drž palce. A těším se na dopis od tebe 🙂

Napsat komentář